Dívat se na to, jak se nám před očima mění díky stáří náš blízký člověk, asi není nic povznášejícího. A ačkoliv vědci neustále hledají, jak by se dalo některým nemocem zabránit, stále se jim nedaří tak, jak by bylo potřeba.

§ Jedním z největších strašáků lidí, kteří míří do důchodového věku, je bezesporu Alzheimer.
§ Choroba, která se stále ještě nedá vyléčit.
§ Dá se jen částečně pozastavit a zmírnit tak její příznaky.
Jedná se o devastující onemocnění mozku, kdy dochází k úbytku mozkové hmoty. První příznaky mohou být docela nenápadné. Sem tam je něco uklizeno na zcela nečekaném místě nebo si nemocný nemůže vzpomenout, kam kterou věc dal. Krátkodobá paměť je právě postižena nejvíce. V další fázi už je nemoc patrnější. Postižený se nás neustále ptá na to samé nebo se nás ptá na zcela nelogické věci. Nakonec je schopný zabloudit i ve vlastním bytě. To vše mohou ti, kteří se o takto nemocného starají, ještě docela dobře zvládnout.

Zmatené stáří

Nejhorším projevem je ale naprostá změna osobnosti. Ačkoliv byl náš tatínek nebo maminka v dřívějším životě tím nejlaskavějším člověkem, může se pozvolna změnit ve zlobou naplněného jedince, kterého jeho okolí nepoznává. Nenechte to dojít tak daleko a prokonzultujte s lékařem své obavy včas. Co nemoc způsobuje, je dosud dost dobře neobjasněno. Jednu z rolí může sehrávat i dědičnost.
§ Jestliže se tedy v rodové linii vyskytuje tato choroba, pak by měl být člověk obezřetný a všímat si i zdánlivých detailů.
Velkým problémem bývá přimět nemocného, aby lékaře navštívil. V podstatě se totiž cítí zdráv, a tak k tomu nevidí důvod. Své zapomínání a zmatené chování přičítá jiným vlivům. Například nevyspání nebo velké únavě z minulého dne. Jistě vám na vašem blízkém záleží. Proto se nedejte jeho tvrzením ukonejšit a raději se poraďte s jeho praktickým lékařem.