Lanzarote je jeden ze sedmi hlavních kanárských ostrovů, konkrétně ten nejsevernější. Nachází se zhruba 100 kilometrů od pobřeží Afriky, nicméně stále spolu s ostatními Kanárskými ostrovy náleží Španělsku. Zde se objevuje první nemalá výhoda cesty sem – jednoduchost. Jakožto součást Schengenského prostoru je opravdu bezproblémové se sem dostat. Další otázka je jak. Opět jednoduše – letadlem. V dnešní době se dají sehnat zpáteční letenky z Česka a z okolních zemí za pouhých 40 euro.

A to byste si opravdu neměli nechat ujít. Sopečný ostrov Lanzarote je totiž unikátní ukázka vulkanické aktivity, prakticky celý ostrov je pokryt lávovými kameny. Z lávových kamenů je také utvářena i místní architektura, jelikož jsou často využívány pro stavbu zdí. Místní architekturu také významně ovlivnil lokální umělec César Manrique, který zavedl na Lanzarote architekturu bílých domů – každý dům zde musí být natřen bílou barvou, když to tak majitel nechce, musí úřadům platit velmi vysokou částku.

Tento kontrast mezi černou lávou a bílými domy dává ostrovu velmi zajímavý nádech. Nádherným specifikem ostrova je taktéž jeho flora, neobyčejná spleť kaktusů Vás na první pohled uchvátí. Na ostrov jezdí turisté za sluncem a za odpočinkem, a nedá se divit, Lanzarote nabízí skvělé písečné pláže, jednou takovou je i Playa de Papagayo nacházející se v jižní části. Nicméně tou hlavní atrakcí zůstává stále vulkanická kultura, která lze nejlépe pochopit v sopečném parku Timanfaya, ve kterém se na zatím nevyhaslé sopce dokonce i občas pořádá grilování!

Divoký sever ostrova ukáže turistům hlavně lávový tunel, který se zde vytvořil během velkých sopečných erupcí v 18. století. Ten se dělí na dvě hlavní části, jednak Jameos del Aqua, s jeho specifickou vodní kulturou, a jednak tunel Cueva de los Verdes, který pro svou akustiku slouží i jako koncertní sál. Ostrov Vám toho nabídne opravdu mnoho, avšak jediný způsob, jak to zjistit je co nejdříve na něj vyrazit.