Je jasné, že pokud půjde mezi skládkami, tak jeho srdce plesat nebude, pokud to není úchyl. Myšlena je procházka v lese. Prý ještě někde nějaké jsou, ale já vám nepovím kde. V takovém prostředí snadno narazíte na chaty, chatky a chatičky. Některé jsou jen na přespání, to jsou ty nejlepší a některé může celoročně obývat jedno či dvě fotbalová mužstva.

Většinou je to dle zazobanosti chataře a jeho vkusu. Ale v každém případě si lze povšimnout, že na těch velkých chatách se zahradou jsou skoro všude pergoly a přístřešky. Ano, zvyšuje to komfort, a je-li to řešeno hezky v souladu s okolím, proč ne. Vždy je lépe sedět venku nežli v místnosti, to můžete klidně celou zimu doma v paneláku.

Tyto pergoly a přístřešky však nenajdeme jen v lesních tišinách, kde si někdo sehnal stavební povolení, popřípadě stavěl bez něj, ale i na vesnicích, okrajích měst, prostě tam kde je prostor a kde se to hodí, nebo se to potřebuje. Tam si majitel vyměří volné místo, pečlivě, rozumí se samo sebou a hned se jme počítat, jak veliká pergola či cokoli jiného mu tam vejdou. Nu a když už to má propočítané, začne shánět materiál. Má-li dostatečné znalosti, zkušenosti a nářadí, pak nelze nic namítat. Ovšem je-li levý jako turecká šavle, nastává drobná potíž. Většinou už při skládce materiálu mu křupne v zádech a hybaj do nemocnice. Tam si hezky poleží, prokleje celý altán a po návratu domů jej ještě nakopne.

Ti odvážní uchopí pilu a jmou se řezat, přičemž končí v nemocnici zase, ti rychlejší s prsty ve sklenici od okurek, ti pomalejší bez nich, protože je mezitím sežral pes.

Nechci tím dělat z mužů telata co jsou zralá tak na porážku, to ne. Znám spoustu lidí, kteří to zvládli naprosto sami, ale to byli většinou tesaři, zedníci, stolaři, takže lidé, kteří o tom mají alespoň trochu páry a přehledu. Pokud to nemáte, tak si raději kupte hotové přes odkaz výše.